Stále víc lidí dnes sahá po antidepresivech, ať už kvůli úzkosti, dlouhodobému napětí nebo pocitu, že „už to prostě nejde dál“. Možná i vy zvažujete léky na deprese, nebo vám je nově předepsal lékař, ale jak vlastně antidepresiva fungují? Jaké jsou jejich druhy, které jsou nejlepší na úzkost, a co byste měli vědět o vedlejších účincích? V tomhle článku najdete srozumitelně vysvětleno vše podstatné, od rozdílů mezi SSRI, SNRI a tricyklickými antidepresivy, až po tipy, jak se v celé té změti názvů a informací neztratit.
Co jsou antidepresiva a proč jsou důležitá?
Jedná se o léky na předpis, které byly vyvinuty k léčbě psychických onemocnění, jako je deprese, úzkosti, poruchy spánku nebo i některé chronické bolesti. Ale antidepresiva nejsou jen o „štěstí v pilulce“, jak je někdy mylně označováno. Jejich hlavním úkolem je obnovit rovnováhu chemických procesů v mozku, které mohou být při psychickém onemocnění narušeny.
Antidepresiva se nejčastěji předepisují při středně těžké až těžké depresi, která výrazně zasahuje do běžného života. Antidepresiva se využívají se také při:
- generalizovaná úzkost,
- panická ataka,
- posttraumatická stresová porucha,
- obsedantně-kompulzivní porucha (OCD).
Některé typy antidepresiv navíc pomáhají i s poruchami spánku nebo chronickou bolestí, například u fibromyalgie.
Věděli jste, že…
Podle statistik WHO trpí depresí na celém světě více než 280 milionů lidí. V České republice pak podle údajů SÚKL užívá antidepresiva téměř 800 tisíc lidí, představuje to zhruba 8 % populace. Toto číslo každým rokem stoupá.
Jak antidepresiva fungují
Abychom pochopili, jak antidepresiva fungují, musíme se nejdřív podívat na to, co se děje v našem mozku, když procházíme depresí nebo úzkostí. Naše emoce, nálada i schopnost zvládat stres totiž úzce souvisí s neurotransmitery, drobnými chemickými látkami, které si naše mozkové buňky mezi sebou předávají jako vzkazy. Hlavní neurotransmitery, které ovlivnují psychiku:
- Serotonin (hormon štěstí) – pomáhá regulovat náladu, spánek i chuť k jídlu. Když ho je málo, cítíme smutek, podrážděnost nebo vnitřní prázdno.
- Dopamin – souvisí s motivací, radostí, energií a schopností prožívat potěšení.
- Norepinefrin (noradrenalin) – pomáhá zvládat stres, podporuje soustředění a bdělost.
U lidí s depresí nebo úzkostí bývá rovnováha těchto látek narušená. Antidepresiva se snaží tuto nerovnováhu upravit, zvyšují dostupnost neurotransmiterů v mozku nebo upravují způsob, jakým je mozek zpracovává. Dochází ke zmírnění příznaků, jako je smutek, napětí, únava nebo nespavost.
TIP na další článek
Zajímá vás, co všechno může stát za dlouhodobým stresem, neklidem nebo těžko popsatelným vnitřním tlakem, určitě si nenechte ujít tento článek: Úzkost – příznaky, projevy a léčba
Antidepresiva – druhy a jak působí
Existuje několik hlavních typů antidepresiv. Liší se tím, na jaké chemické procesy v mozku působí, jak rychle účinkují a jaké mohou mít vedlejší účinky. Každý typ má své místo v léčbě a volba toho pravého vždy závisí na konkrétních potížích.
1. SSRI – selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
SSRI antidepresiva patří mezi nejčastěji předepisované a zároveň nejúčinnější antidepresiva na úzkost a deprese. Možná znáte některé z jejich názvů antidepresiv, jako je sertralin, fluoxetin nebo escitalopram. Jejich hlavní úkolem je zabránit tomu, aby se serotonin příliš rychle vstřebal zpět do mozkových buněk – čímž zůstává v mozku déle aktivní a pomáhá stabilizovat náladu.
Používají se při depresi, úzkostných poruchách, panických atakách nebo obsedantně-kompulzivní poruše (OCD). V porovnání s jinými typy mají nižší riziko vedlejších účinků a bývají dobře snášeny. Patří mezi vůbec nejčastější antidepresiva na předpis.
2. SNRI – inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu
SNRI antidepresiva, jako je například venlafaxin nebo duloxetin, ovlivňují kromě serotoninu i norepinefrin, je neurotransmiter důležitý pro naši bdělost a pozornost. Tento typ léků často pomáhá lidem, kterým samotné antidepresiva nestačí.
Využívají nejen u depresí, ale i v případech, kdy pacient trpí výraznou únavou, potížemi s koncentrací nebo sníženou motivací. I tyto léky na deprese na předpis mohou být velmi účinné, zvlášť pokud je potřeba podpořit i kognitivní funkce.
3. Tricyklická antidepresiva (TCA)
Jsou jednou z nejstarších skupin, a i když se dnes předepisují méně, stále mají své místo zejména u těžších forem deprese nebo chronických bolestivých stavů, například fibromyalgie či migréna. Patří sem léky jako amitriptylin nebo imipramin.
Na rozdíl od modernějších antidepresiv ovlivňují širší spektrum neurotransmiterů, které přinášejí silnější účinek, ale také více vedlejších účinků, typicky například ospalost a sucho v ústech.
4. MAO inhibitory
Jsou zvláštní skupinou silných antidepresiv, které se používají výjimečně většinou tehdy, když ostatní léky na depresi na předpis nezabírají. Fungují tak, že blokují enzym, který rozkládá serotonin, dopamin a norepinefrin.
Kvůli riziku interakcí a nutnosti dodržovat přísná dietní omezení se tyto antidepresiva 4. generace nasazují opravdu jen pod pečlivým dohledem psychiatra. Jejich nevýhodou je nutnost dodržovat přísná dietní omezení (např. vyhýbat se některým druhům sýrů, vínu či uzeninám).
5. NASSA – specificky serotonergní antidepresiva
Mezi novější typy antidepresiv patří i tzv. NASSA, kam řadíme například mirtazapin. Tyto léky pomáhají posílit účinek serotoninu i norepinefrinu, a navíc mají zklidňující (sedativní) účinky.
Často se nasazují u pacientů, kteří trpí nejen depresí, ale i výraznou úzkostí nebo problémy se spánkem. Pomáhají zklidnit mysl a usnadnit usínání. Na druhou stranu mohou zvyšovat chuť k jídlu.
Doporučené produkty:
Druhy antidepresiv podle účinnosti a síly
Rozlišujeme nejslabší, lehčí i nejsilnější antidepresiva. Každá tato skupina má své místo v léčbě. Jak se v nich vyznat a kdy se který typ používá?
1. Nejslabší antidepresiva
Jsou určena především lidem s mírnou formou deprese nebo úzkosti. Nejčastěji jde o přírodní alternativy, jako je třezalka tečkovaná, nebo velmi nízké dávky SSRI antidepresiv (např. citalopram v malých dávkách).
Tato léčba má mírný účinek na serotonin, hormon ovlivňující naši náladu. Je vhodná jako první krok v případech, kdy příznaky nejsou výrazně omezující. Mají jemné působení bývají a jsou označována i jako bezpečná antidepresiva, vedlejší účinky jsou většinou minimální, například mírná nevolnost nebo únava, které rychle odezní.
2. Lehká antidepresiva
Pro pacienty s mírnou až středně těžkou depresí nebo úzkostí, která již zasahuje do jejich každodenního fungování. Patří sem typicky SSRI léky jako sertralin nebo escitalopram. Lehká antidepresiva jsou dnes jednou z nejčastějších možností léčby úzkostných poruch.
Jejich účinek spočívá ve zvýšení hladiny serotoninu v mozku a pomáhají stabilizovat náladu a zklidnit myšlenky. Obvykle začnou účinkovat během 2–4 týdnů. Vedlejší účinky antidepresiv této skupiny bývají mírné (únava, sucho v ústech nebo mírný pokles libida) a často časem ustupují.
TIP na produkt
3. Nejsilnější antidepresiva
Nasazují se u pacientů s těžkou depresí, chronickou úzkostí nebo tam, kde jiné léky nezabírají. Tato skupina zahrnuje tricyklická antidepresiva (TCA) jako amitriptylin a MAO inhibitory jako fenelzin.
Jejich účinek je silný, protože ovlivňují nejen serotonin, ale i dopamin a noradrenalin. Používají se například u rezistentní deprese, silných úzkostných stavů nebo při psychosomatické bolesti. Kvůli riziku závažnějších vedlejších účinků jako je ospalost, kolísání krevního tlaku nebo přibírání na váze se podávají výhradně na předpis a pod pečlivým dohledem psychiatra.
Pocity po nasazení antidepresiv
Začít užívat antidepresiva bývá pro mnoho lidí velkým krokem. Často přináší úlevu, že se konečně se něco řeší. Zároveň ale přichází i obavy: Co když se nic nezmění? Co když mi bude hůř?
Dobrou zprávou je, že většina změn, které se objeví na začátku léčby, je normální a dočasná. Každý organismus reaguje trochu jinak, ale některé projevy se opakují často. Tady je přehled toho, co můžete čekat v prvních dnech a týdnech:
- Zpočátku se nemusí nic dít – Je běžné, že první dny nepřinesou žádnou výraznou úlevu. Antidepresiva potřebují čas obvykle 2–4 týdny, než začnou účinkovat naplno.
- Mírné vedlejší účinky – Nevolnost, bolest hlavy, únava, závratě mohou být součástí adaptační fáze.
- Výkyvy nálady nebo úzkosti – U některých lidí se mohou krátkodobě zhoršit pocity úzkosti nebo podrážděnosti. I to může být přechodná reakce.
- Citlivější vnímání těla a psychiky
- Nespavost nebo naopak zvýšená ospalost
Doporučené produkty:
Vedlejší účinky antidepresiv
Stejně jako u jiných léků se ale i tady mohou objevit vedlejší účinky, nejčastěji v prvních týdnech léčby nebo při změně dávkování. Ve většině případů však časem ustupují. Nejčastější vedlejší účinky antidepresiv:
- Nevolnost nebo zažívací potíže – jsou časté hlavně u SSRI, zejména na začátku léčby. Pomůže užívání léků po jídle a lehká strava
- Únava a ospalost – některé antidepresiva (např. mirtazapin, tricyklická) mohou mít tlumivý účinek a navodit ospalost.
- Změny hmotnosti – Některé léky zvyšují chuť k jídlu a zpomalují metabolismus, jiné ji naopak snižují. Pomáhá pravidelný pohyb a vyvážená strava.
- Snížené libido nebo sexuální potíže – tento nežádoucí účinek je častější u SSRI a může mít vliv na partnerské vztahy. Pomáhá otevřená komunikace a případná úprava léčby, existují i alternativy s menším vlivem na sexualitu.
Méně často se objevují také:
- Pálení těla po antidepresivech – může jít o přecitlivělost nebo alergii. Pokud se objeví vyrážka nebo otok, kontaktujte lékaře.
- Zhoršení stavu po zvýšení dávky antidepresiv – např. zvýšená úzkost nebo neklid. Obvykle jde o přechodný stav, ale pokud trvá déle než týden, řešte to s lékařem.
Vedlejší účinky nejsou selháním léčby. Tělo i mysl si jen potřebují na léčbu postupně zvyknout. Sledujte, jak se cítíte, a nebojte se to probrat s lékařem. Někdy stačí malá úprava dávky nebo změna léku a rozdíl může být obrovský.
TIP na článek
Alternativy k antidepresivům
Antidepresiva jsou často prvním řešením, které nás napadne, když se potýkáme s úzkostmi, depresí nebo jinými psychickými obtížemi. Moderní medicína poskytuje účinné nástroje, které mohou pomoci stabilizovat chemické procesy v mozku. Ale co když nejste připraveni hned sahat po lécích? Co když hledáte jemnější, přirozenější cestu, jak zklidnit mysl? Pojďme se podívat na některé z nejúčinnějších možností, které máte k dispozici.
1. Bylinky pro klidnou mysl
Už naše babičky věděly, že některé bylinky mají schopnost zklidnit mysl a podpořit emoční rovnováhu. Mezi nejznámější patří:
- Třezalka tečkovaná – je často přirovnávána k přírodním antidepresivům díky svým účinkům na zlepšení nálady. Obsahuje látky, které ovlivňují serotonin v mozku, podobně jako léky na předpis. Pozor ale na její interakce s některými léky, například hormonální antikoncepcí.
- Levandule – ať už v podobě esenciálního oleje, čaje nebo vonného sáčku pod polštář, levandule je skvělá pro uvolnění a podporu kvalitního spánku.
2. Doplňky stravy jako podpora psychiky
Začněte jednoduchým řešením, které můžete začlenit do své rutiny. Doplňky stravy mohou být dobrým startem. Mezi nejoblíbenější patří:
- Omega-3 mastné kyseliny – studie ukazují, že pravidelný příjem omega-3 (např. z rybího oleje) může zlepšit náladu a snížit příznaky deprese.
- Vitamín D – nedostatek „slunečního vitamínu“ je často spojován s úzkostmi a depresemi, zejména v zimních měsících.
Najít to správné antidepresivum může chvíli trvat a je to naprosto v pořádku. Co pomůže jednomu, nemusí fungovat druhému, a někdy je potřeba vyzkoušet několik možností, než si mozek i tělo opravdu „sednou“. Možná bude nutné upravit dávku, dát tělu čas, nebo zkusit jiný typ léku. Pokud ani po několika týdnech nepocítíte úlevu, nebojte se to říct svému lékaři, může to být signál, že existuje vhodnější varianta. Antidepresiva nejsou zázrak přes noc, ale mohou být stabilním bodem, od kterého se dá začít znovu stavět.
Sdělení v tomto článku je pouze informativní a určeno ke vzdělávacím účelům. Pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy nebo jiné potíže, měli byste váš zdravotní stav konzultovat s lékařem nebo jiným odborníkem.
Zdroje
HEALTHLINE. Selective Serotonin Reuptake Inhibitors (SSRIs): What to Know. Online. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/depression/selective-serotonin-reuptake-inhibitors-ssris.
MEDICAL NEWS. All about antidepressants. Online. Dostupné z: https://www.medicalnewstoday.com/articles/248320.
NHS. Side effects - Antidepressants. Online. Dostupné z: https://www.nhs.uk/mental-health/talking-therapies-medicine-treatments/medicines-and-psychiatry/antidepressants/side-effects/.
NATIONAL LIBRARY OF MEDICINE. Antidepressants. Online. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538182/.
HEALTHLINE. What Medications Help Treat Depression? Online. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/depression/medication-list.